Keramika Bizen – 2.část

předchozím díle jste se mohli dočíst o oblasti, kde se keramika Bizen vyrábí, dále o její historii a také o peci, která se používá. V tomto díle si přečtete o výrobě od jílu po hotovou keramiku a jaké nejčastější výrobky lze najít. Pravdou je, že se dá z keramiky vyrobit cokoliv. Jediným pravidlem je, že to musí být dost pevné, aby to při vypalování neprasklo. V příštím díle si povíme o stylech keramiky Bizen. Protože není glazovaná, rozlišuje se jich pět, ale víc neprozradím. To už si přečtete příště.

Výroba

Na začátku mistr hrnčíř určí, co se bude vyrábět. Podle toho oddělí z válce s jílem pomocí struny přesné množství. K tomu používají váhu. Na jeden kalíšek na saké je potřeba 100g jílu a na karafu je to 500g. Někoho může překvapit, že se neřeší objem. Jednotlivý hrnčíři mají tvar tak zvaně „v ruce“, takže budou jednotlivé kalíšky či karafy téměř stejné. Před samotným tvarováním je potřeba jíl prohníst, aby se zahřál, případně se z něj vytlačil vzduch. Dost to připomíná zpracování těsta na pečivo.

Většina výrobků se vyrábí na hrnčířském kruhu. Podle velikosti se používají malé stolní až po klasické velké volně stojící. Některé prvky se tvarují ručně a pak se připojují, jako například duté zobáčky na konvičky na sojovou omáčku. Když je výrobek hotov a mistr je spokojen s jeho tvarem, uloží se do přepravky, aby odpočíval. Protože jsou pece velké, vejde se do nich spousta výrobků. Běžně se na jedno vypalování vypálí 1500 kusů i více.

Provoz v dílně

Provoz v dílně je během roku poměrně hektický. Nejprve vyrábí veliké množství různých výrobků, které ukládají do beden a na police. Do jedné pece se jich vejde i více než 1500 kusů. Avšak musí si pospíšit, protože všechny výrobky je potřeba vypálit do jednoho roku od vzniku, jinak by jíl příliš vyschnul a následně by při vypalování prasknul. Podle velikosti dílny se vypaluje jednou až dvakrát do roka. To samo o sobě také představuje další výzvu, protože nejprve musí opatrně všechny druhy naskládat do pece. Poté zazdí vchod a nechají si jenom otvor na přikládání. Následně zažehnou oheň a udržují ho pravidelným přikládáním po dobu deseti dnů. Stejnou dobu bude pec chladnout, než do ní budou moci probourat vchod a vstoupit. Jednotlivé výrobky poté zkontrolují a vyndají ven, kde dojde k další kontrole a obroušení ostrých hran, zejména na spodní straně.

Když si k tomu přičtete zakázkovou výrobu, stává se z toho vcelku dobrodružné povolání, protože potřebujete udržet v chodu dílnu, zajistit si dostatečné množství dřeva a jílu a do toho vyrobit tolik kusů, aby byla pec plná.

Výrobky

Nejčastěji se můžete setkat s různými karafami, ať už na vodu nebo na saké. K tomu patří různé kalíšky a hrnky s uchem i bez něj. Spolu s tím lze najít konvičky na sojovou omáčku nebo různé džbány na vodu. Další oblíbené jsou vázy a to jak na květinové aranžmá – ikebana, nebo jako dekorace bez květinové výzdoby.

Tím to ale nekončí. Vyrábí se i různé misky a podle toho, jaké jídlo se v nich bude servírovat, mají svůj tvar. Například misky na nudle (rámen, soba, ad.) mají horní okraj mírně zahnutý dovnitř, proto aby lépe držely teplo a vůni. Pokud jsou to misky dekorativní, řeší se naopak, aby jejich tvar lahodil oku. Mezi další nádobí patří i talíře a to jak kulaté, oválné, tak i hranaté. Nezřídka se vyrábí i ploché tácy s mírně zvednutým okrajem, které se používají na servírování například sushi nebo sashimi. S tím se pojí i různé malé tácky ve tvaru listů, které se dají použít na sójovou omáčku.

Nesmím také zapomenout na různé umělecké předměty. Ať už se jedná o růžné sošky (například ptáci, kapři, draci nebo sošky Buddhy) nebo sochy v životní velikosti, které jsou vyráběny pouze na zakázku. Viděl jsem i nádoby na dešťovou vodu, které jsou podle slov majitele staré přes 150 let.

O tom, co lze vyrobit bych mohl psát i dál, ale nechám to na váš čtenářích, abyste svět výrobků z této keramiky objevili sami. V příštím díle se podíváme na jednotlivé styly keramiky Bizen. Ty rozhodují o tom, jak bude výsledek vypadat a také si podle toho lze vytvořit představu, který styl by se vám líbil. Předchozí díl se zabýval historií a oblastí, kde se keramika vyrábí. Pokud jste ho nečetli, navštivte odkaz výše.

Daniel

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru