Servis na saké bývá často předmětem otázek. Do čeho saké nalít? Jaký byl tradiční servis saké? Na tyto otázky a nejen na ně vám zkusím v následujícím textu odpovědět. Úvodem je třeba si říct, že asi každý, kdo saké již ochutnal, se setkal se servírovacími sety. Sety se skládají z karafy a kalíšku různých tvarů a materiálů. Pojďme si tedy přiblížit, v čem saké servírovat.
Karafa
Tradičně se saké servírovalo a servíruje v keramických karafách nazývaných tokkuri. Tyto karafy jsou charakteristické baňatým tělem a mají hodně zúžené hrdlo občas opatřené zobáčkem. Zúžené hrdlo bylo vytvořeno schválně, aby udržovalo teplo uvnitř během zimních měsíců, kdy se saké podávalo ohřáté. Do dneška se tokkuri vyrábí v různých velikostech a tvarech. Můžete se setkat s glazovanými keramickými karafami, které mají různé barvy. Nejčastěji ale potkáte barvu bílou nebo černou. S ohledem na požadavky gastronomických provozů zareagoval i trh a můžete najít skleněné tokkuri a to jak z čirého skla tak i různě broušené či barevné. Dokonce se dají najít skleněné karafy s jakousi kapsičkou na led, proto aby saké uvnitř bylo chlazené po celou dobu pití. Samozřejmě se setkáte i s karafami, které jsou vyrobené z tradiční keramiky, jako například keramika Bizen.
Kalíšek
Když už jsme si řekli, z čeho saké nalévat, budeme se věnovat kalíškům, z kterých ho pít. Nejtradičnější jsou keramické mističky sakazuki připomínající malé talířky a to jak lakované tak nelakované. Když budete mít možnost ochutnat saké z neglazovaného sakazuki, využijte ji. Je to zážitek, který jen tak nezapomenete. Výsledný vjem ze saké bude ovlivněn a vy ucítíte během pití kromě saké i vůni a chuť jílu. Pokud byste se chtěli blýsknou před přáteli, a to doslova, dají se v Japonsku koupit sakazuki, které jsou celé pozlacené.
Dále se můžete setkat s kalíšky zvanými o-choko, které jsou celosvětově asi nejrozšířenější. U kalíšků o-choko je zajímavostí, že většina sakévarů si nechává dělat svoje vlastní podle tradičního vzoru. Bílé s modrými kruhy na dně uvnitř kalíšku a logem sakévaru na čelní straně. Tím se z nich stává sběratelský předmět a můžete si z jejich sbírání udělat celoživotní koníček 🙂 Ty modré kruhy jsou tam schválně. Tyto kalíšky se tradičně využívaly při obchodu se saké. Vzorek saké se nalil do takového kalíšku a obchodník se poté díval, jak jasně jsou vidět modré kruhy na dně. Podle toho se určovala cena. Čím bylo saké čiřejší, tím bylo i dražší. A stejně, jako u karaf najdete i skleněné kalíšky. Jejich nejrozšířenější variantou jsou skleněné kalíšky na malé silné nožce.
Krabička Masu
Když dojde na servis, je třeba ještě zmínit dřevěnou krabičku masu. Tahle dřevěná krabička je s rýží spjatá více než se může zdát. Ve feudálním Japonsku se používala na měření množství rýže. A to v různých velikostech od jednoho go (ichigomasu – 180ml) až do jednoho to (ittomasu – 18l). Pro nás je důležité právě jedno go. Do dřevěné krabičky této velikosti se dává kalíšek a do něj se poté nalívá saké, dokud nepřeteče. Saké, co přeteklo, si můžete po upití nalít do kalíšku nebo ho vypít přímo z krabičky. Tenhle rituál vzniknul, aby hostitel mohl ukázat pohostinnost. Zároveň je objem 180ml důležitý i z hlediska objemu lahví saké. Tradiční lahve mají objem 1,8l, dnes bychom jim mohli říkat magnum nebo japonským slovem isshou. Ty menší a pro nás svou velikostí bližší jsou o objemu 720ml, což je 4x go.
Moderní servis
Jasně, tradiční servis, ale ne každému se chce investovat do keramického servisu. Nabízí se snadné řešení v podobě sklenic degustačních nebo sklenic na bílé víno. Když byste si chtěli připlatit za sklenici, společnost Riedel vytvořila ve spolupráci s výrobci saké a sommeliery sklenici speciálně na saké junmai. Prý je to nejlepší sklenice na vychutnání saké. Osobně si myslím, že nejlépe si saké vychutnáte v dobré společnosti a nejde tolik o to, jaký servis si na to vyberete.
A zajímavost na konec, když budete mít dostatek peněz a chuť pořídit si něco luxusního a neobvyklého, existují sety na servírování saké z keramiky Bizen, kdy ani jeden kousek setu není úplně stejný a to díky jedinečnému způsobu výroby. Pokud vás to zaujalo, přečtěte si víc v mé sérii článků, které se věnují keramice Bizen.
Daniel